Tester může ke své práci využívat celou škálu různých nástrojů. Ty dokáží jeho práci zjednodušit, zrychlit, zefektivnit, nebo dokonce vůbec umožnit. Kromě toho jsou nástroje prvkem, který činí testování zábavnější.

Řekněme si takovou jednoduchou definici, co to vlastně testovací nástroj je - Jako testovací nástroj označujeme software, který tester využívá přímo pro testování (tedy ne například operační systém) a zároveň nejde o testovanou aplikaci (pochopitelně).

Testovací nástroje můžeme, na základě jejich použití, rozdělit do několika kategorii. Ty základní si tu vypíšeme:

Bugtracking

Nástrojům pro evidenci a správu nalezených chyb jsem se tu věnoval v samostatném článku. Zde bych rád uvedl jen ty nejdůležitější body. Bugtracking je základ testování z hlediska nástrojů a musí být vždy nějak řešen. Nejprimitivnější způsob je zapisování chyb do nějakého sdíleného dokumentu (ať už sdíleného v rámci síťového disku nebo například s použitím Google Docs). Specializované bugtrackingové nástroje poskytují svým uživatelům (nejen testerům, ale i všem ostatním členům týmu) další přidané funkce, které prostý sdílený dokument poskytnout nemůže. Jde například o možnost konfigrovatelného workflow, hierarchie přístupových práv, snadné hledání, statistiky atd.

Mezi nejznámější bugtrackingové nástroje patří Bugzilla, Mantis, Jira, Quality Center.

Test Management 

Kromě bugtrackingu existuje další typ nástrojů zaměřených přímo na testování. Jde o nástroje, které umožňují vytváření testovacích případů a to případně i včetně propojení s testovacími daty, dále umožňují "spouštění" těchto testů a to buď přímo s použitím nějakého nástroje automatizovaného testování nebo v jen v podobě otevření dokumentu s uloženými kroky.

Nástroje test managementu slouží jako úložiště všech testů. Tester buď vytváří testy přímo v tomto nástroji nebo je do něj importuje. Většina nástrojů umožňuje tyto testy sdružovat do skupin například podle verze releasu, na kterou mají být použity, nebo podle funkčností a podobně. Je jasné, že díky těmto nástrojům má test manager (nebo třeba project manager) vždy přehled o tom, kolik testů je plánováno nebo kolik testů bylo provedeno nad konkrétní verzí aplikace.

Kromě vytváření testů umožňují tyto nástroje, jak už bylo zmíněno, i jejich spouštění. To znamená, že je evidováno spuštění testu i jeho výsledek. Pracovník odpovědný za řízení testů tak má přehled o aktuálním průběhu testů. Může díky tomu sledovat úspěšnost testů i plnění časového plánu testování.

Nástroje test managementu jsou velice často spojeny s již zmíněným bugtrackingem. Tím se dále zvyšuje podrobnost informací, které má test manager k dispozici. Díky tomu je možné sledovat kolik chyb a jaké závažnosti se v jednotlivých testech objevuje, zda se opakují a zda zde nejsou chyby vedoucí k nutnosti pozastavit testy až do jejich vyřešení.

Mezi známé systémy test managementu se řadí Quality Center, TestLink, VisualStudio a podobně. 

Nástroje automatizace testování

Jde nejen o rozsáhlou skupinu nástrojů, ale především jde o obrovskou oblast v testování. Proto se automatizaci testování i nástrojům, které se pro ní využívají, budu věnovat v dalších článcích. teď tu uvedu jen stručně pár informací. 

Nástroj automatizovaného testování je software, který je provádět automatizovaně část nebo celý proces testování. To znamená, že po jeho konfiguraci, přípravě testů a testovacích dat je schopen samostatně a opakovaně spouštět testy.

Nástrojů pro automatizaci testování existuje opravdu celá řada. Je to dáno tím, že vedle tzv. krabicových řešení jsou často používané nástroje, vyvinuté pro použití na konkrétním projektu při testování konkrétní aplikace.

Tzv. Krabicová řešení jsou nástroje, které jsou nabízené (ať už komerčně nebo nekomerčně) jakožto hotové řešení, přičemž zákazník by měl být schopen formou konfigurace a přípravy testovacích dat upravit si tyto nástroje pro použití na svém projektu. Tato skupina nástrojů obvykle obsahuje nějakou formu skriptovacího jazyka, který slouží k přípravě testovacích případů. Často jsou tyto nástroje vybaveny také "záznamníkem akcí". Tato funkce je schopná zachytit akce prováděné nad GUI testované aplikace a převádět je do podoby již zmíněného skriptu. Ten je možné upravit (například doplnit cykly při opakovaných průchodech) a napojit na testovací data. Právě propojením skriptu s testovacími daty (která obsahují jak data na vstupu tak očekávané výstupy) vzniká automatizovaný test. Krabicové nástroje jsou obvykle schopné testy zaznamenávat, umožňují jejich úpravu, doplnění testovacích dat, spouštění testů a jejich vyhodnocení.

Ne pro každou aplikaci je možné nebo vhodné připravit testy pomocí krabicového nástroje. Často je nutné vytvářet specializované nástroje určené pouze pro testování dané aplikace. Na rozdíl od krabicových tyto nástroje obvykle neřeší celý proces testování. Zaměřují se obvykle pouze na některé části, u kterých má automatizace smysl. Časté jsou tak například nástroje pro generování testovacích dat (nebo jejich úpravu, například anonymizaci), nástroje pro kódování a dekódování dat (obvyklé při netextových vstupech a výstupech, například binárních), nástroje pro export a import dat, nebo nástroje pro porovnávání výstupu atd. Tyto nástroje mají obvykle podobu nějakého skriptu a často je vývojáři vytvářejí souběžně s vývojem samotné aplikace.

Ke známým krabicovým nástrojům patří například QuickTest, SilkTest, Selenium, TestComplete, apod.  Existují i "napůl krabicová řešení", která umožňují relativně snadné vytváření skriptů bez nutnosti zapojovat do akce vývojáře. Sem se řadí například AutoIt.

Podpůrné nástroje

Je to trochu příliš obecný název, ale označuje nástroje a aplikace, které nejsou primárně určené k testování a přesto je tester ke své práci využívá. Sem se řadí například databázové nástroje. Tester musí velice často nahlížet do databáze a také velice často do ní zasahovat (například při přípravě testovacích dat). Proto využívá nástroje jako je například SQL Developer, Toad, AquaData Studio, Db Visualizer a celou řadu dalších.

Další skupinou nástrojů jsou editory. Tester při své práci pracuje se soubory v nejrůznějších formátech. Proto musí využívat různé editory k tomu, aby si mohl jejich obsah zobrazit a případně upravit. Mezi ty nejčastější situace patří například práce s analýzou, kterou vytvořil některý z business analytiků. Kromě obligátního MS office formátu může mít například podobu UML a tester k práci s ní může používat například program Enterprise Architect. Jiným příkladem jsou různé formáty vstupních nebo výstupních souborů. Častým pomocníkem pro práci nimi je PSPad.

Existují nástroje, které slouží přímo k provádění testů a to i v případě, že nejde o automatizované testování. Jedním z takových nástrojů je SoapUI, který umožňuje integrační testování při integraci formou Webservis nebo REST servis. Jeho prostřednictvím je možné zasílat dotazy přímo na testované rozhraní a zobrazit přijatou odpověď. Tento nástroj ale umožňuje i automatizaci tohoto procesu.

V neposlední řadě existují také nástroje umožňující testerovi připojit se k testovacímu prostředí v případě, že testovaná aplikace není přístupná přímo. Sem můžeme zařadit například WinSCP, PuTTY nebo nástroje pro virtualizace například Citrix.

Já se tu budu jednotlivých druhům nástrojům věnovat jednotlivě v samostatných článcích.{jcomments on}