Dnes bych se tu chtěl krátce zastavit u jednoho z komerčních bugtrackingových nástrojů. Jeho jméno je JIRA.

Hodnocení bugtrackingových nástrojů je hodně individuální záležitost. Záleží na přístupu toho kterého testera. Někdo je zaměřen víc technicky a hrátky s GUI ho příliš nezajímají, další může mít přesně opačný pohled. Každopádně JIRA pro mě vždy byla jakýmsi ztělesněním mých představ o bugtrackingu. 

JIRA je hodně variabilní. Tím nemyslím jen z pohledu její konfigurace. Možnost nastavit si vlastní workflow je samozřejmostí u většiny podobných nástrojů. JIRa se tváří variabilně i směrem k testerovi. Základem tohoto přístupu je Dashboard. Jde o úvodní obrazovku aplikace po přihlášení, kterou si každý uživatel může přizpůsobit podle svých potřeb. K tomu slouží celá řada gadgetů, které je možné na Dashboard umístit, následně je upravovat, přemisťovat atd. dashboardů může mít každý uživatel vytvořeno několik.

Funkce Dashboardu může být vnímána jako zbytečný rozmar, který není pro bugtracking nutný. Právě to ale záleží na na požadavcích každého testera na použitý bugtracking. Z mého pohledu je právě možnost uspořádat si výchozí obrazovku poměrně dobrá funkčnosti, která při správném používání dokáže práci zjednodušit. Jde totiž o to, že JIRA má velice dobře zpracované různé statistické nástroje. K dispozici jsou nejrůznější grafy a tabulky. Ty jsou k dispozici právě v podobě gadgetů. ty je zase možné (nebo spíše nutné) propojit se systémem filtrů. Ten je další funkcí, která se mi na tomto nástroji líbí. Filtrování a hledání záznamů o nalezených chybách je u bugtrackingu důležitou funkčností. Mnohdy je složitější záznam o chybě nalézt než ho vytvořit. U nástroje JIRA je možné vyhledávat prakticky přes všechny atributy záznamu a především každé takové hledání (tedy nastavení filtru) je možné uložit a následně opakovaně používat (a to jak už jsme zmínil i ve spojení s gadgety).

Samozřejmě nejpodstatnější funkcí bugtrackingu je práce se záznamy o chybách. Tu JIRA pochopitelně zvládá dobře. Umožňuje vytváření různých typů záznamů, v závislosti na tom, o jaký typ problému se jedná. Nejtypičtější je záznamy typu Bug (tedy klasická chyba) nebo Task (používá se například pro chyby dokumentace nebo různé instalační požadavky a podobně) ale k dispozici je mnohem více typů záznamů. Samozřejmostí je správa přístupových práv dle role uživatele. To znamená, že uživatel má možnost provádět pouze ty činnosti, které odpovídají roli, ve které na projektu pracuje.

JIRA podporuje práci na více projektech. Mezi projekty je možné přepínat bez toho, že by se uživatel musel znovu přihlašovat. Navíc již zmíněné filtry je možné nastavit tak, aby vyhledávaly napříč projekty. Pracovník, který současně pracuje na několika projektech si tak díky jednomu filtru může nalézt všechny záznamy, které například vytvářel nebo u kterých se čeká nějaká jeho akce. S pomocí gadgetu si výsledek tohoto hledání může vložit na úvodní stránku, takže hned po přihlášení vidí, jaký je aktuální stav na projektech, kterých se účastní. 

JIRA obsahuje také slušný release management. Ten umožňuje plánování vydání nových verzí vyvíjené aplikace. K těmto verzím lze následně přiřazovat chyby v okamžiku jejich vyřešení. Díky tomu tester ví, kdy a v jaké verzi byla jím nalezená chyba opravena a zda byla tato verze již vydána. Test manager zase dokáže získat informace o tom kolik a jakých chyb je v které verzi řešeno.

Nástroj JIRA  je možné rozšířit také o Time management. Toto rozšíření umožňuje propojení s MS Project managerem a díky tomu lze sledovat a plánovat konkrétní pracovní čas  na projektu.

A abych nezapomněl, všechna tato nastavení filtrů a dashboardu je možné, v duchu současného trendu, sdílet mezi uživateli.

Pozitiva

Prakticky vše, co jsem zatím napsal, jsou pozitiva používání nástroje JIRA. Až to vypadá jako čistý PR článek. Mezi pozitiva lze počítat také cenu za startovací verzi nástroje. Ta je v současnosti na úrovni 10$ za rok. Jde ale o verzi pouze pro 10 uživatelů. O jednu úroveň vyšší verze pro 25 uživatelů již stojí 1 200$. A tím se dostáváme k negativům.

Negativa 

Cenu jsem už zmínil. Jde o komerční nástroj a cena je určitě jedním z atributů, které nejsou úplně sympatické. Atlassian, což je australská firma, jejíž produkt JIRA je, to má dobře spočítané. Ta nejlevnější startovní verze, kterou jsem tu zmínil, má totiž za úkol pouze nalákat potencionální uživatele. Pro týmy o deseti lidech totiž nemá JIRA až takovou cenu. Jde o nástroj, který více cílí na velké projekty, na velké projekty a na velké firmy.

Kromě ceny existují i další problematická místa. JIRA dokáže být poměrně nepřehledná. Na filozofii jejího ovládání je třeba si zvyknout. Není úplně intuitivní a při první používání může být až nepříjemné. Tady musím zmínit ještě jeden fakt. Mám zkušenosti s JIRA ve verzi 3. Ta dokázala být opravdu nepřehledná a bylo potřeba si na ní zvyknout. Atlassian ale vydal novou verzi 4. Ta vypadá na pohled lépe. Má propracovanější vizualní stránku. Bohužel nepřehlednosti ovládání se nezbavila.

S JIRA si je potřeba pohrát, aby vypadala tak jak potřebujete. To se týká jak její konfigurace tak individuálního nastavení. A je potřeba si na ní zvyknout. Ale hned pak zjistíte, že je to skutečně dobrý nástroj.

Link 

Více informací o JIRa je možné nalézt přímo na stránkách Atlassianu. Zde je navíc možné i vyzkoušet si bezplatně online verzi JIRA a to přímo zde.