Mantis je jedním z volně dostupných variant Bugtrackingových programů, které lze využít jako alternativu například k JIRA. Jde o web-based aplikaci, takže (stejně jako u JIRA nebo Quality Center) není nutné nic instalovat. Tedy abych to upřesnil, instalovat se Mantis samozřejmě musí,a le pouze na server. Uživatelé se k němu připojují jako ke každé jiné webové aplikaci. Ale myslím, že to je jasné.

Instalace Mantisu je snadná. Je napsaný v PHP a je schopný komunikovat s většinou dostupných databází (MySQL, MS SQL atd.). Instalace Mantisu se podobá instalaci některého z volně dostupných CMS, které se dnes běžně používají při tvorbě stránek (také tyto stránky na jednom takovém běží). Je tedy rychlá, v celku intuitivní a nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti. Stačí jen mít k dispozici odpovídající server a znát přihlašovací údaje k databázi.

Samotný Mantis je možné definovat jedním slovem - jednoduchý. Tedy alespoň z pohledu testera. Mantis neobsahuje žádné nadbytečné funkce. Ani se nevyžívá ve vizuálních kouzlech. Je strohý a na první pohled je jasné, že hlavní je tu účel. Formulář, který slouží k vložení nalezeného problému, je tak jednoduchý, jak jen může být, a zároveň obsahuje všechny důležité údaje. Tento přístup je uplatněný na celý Mantis.

Bohužel tuto strohost a přímočarost není možné vždy označit jen za klad. Bugtrackingové systémy se obecně musí vypořádat s několika zásadními problémy:

1. Aby byla nahlášená chyba použitelná pro vývojáře i managery, musí obsahovat relativně hodně informací (např. testovací prostředí, použitá data, verze testovaní aplikace, atd.). A aby tyto informace mohly být použity například pro filtrování, musí pro každou z nich existovat samostatné pole.

2. Každá chyba prochází určitým workflow a pohyb v tomto workflow musí být nějak řízen.

3. Pro každou chybu se její zpracování zaznamenává a její historie je následně dohledatelná.

To jsou jen některé z oblastí, které musí bugtracking řešit. Proč to tu uvádím? Bugtracking se prostě jen těžko dělá skutečně intuitivní a přehledný. Vzhledem k množství údajů, které jsou ke každému záznamu o chybě vztažené, se vždy řeší problém, co a jak zobrazovat a co skrývat. Mantis to řeší tak, že prakticky vše zobrazuje. Z vizuálního hlediska je poměrně statický. Obsahuje jen minimum dynamických prvků, které by umožňovaly upravit podobu zobrazovaných informací. Vlastně je zde k dispozici pouze sbalování a rozbalování některých sekcí

Nahlášení chyby je v Mantisu snadné. Její následné zpracování také, ale vyžaduje to zvyknout si na rozložení informací na stránce. Rád bych tu ale řekl, že toto se týká všech bugtrackingů, se kterými jsem se potkal. Ostatně nedávno jsem podobně hodnotil i JIRA, což je naopak nástroj komerční, který si na vizuální hrátky docela potrpí. Dá se tedy říct, že obecně u bugtrackingových systémů záleží hodně na subjektivním pocitu a na ochotě zvykat si na odlišný přístup.

Mně osobně Mantis v celku vyhovuje. Je samozřejmě nutné přijmout jeho filozofii. To se týká i konfigurace. Například nastavení workflow se nemusí na první pohled zdát úplně jednoduchým. Opět ale musím říct, že jde o obecný problém bugtrackingů, který některé řeší lépe některé hůře. Mantis se v tomto ohledu pohybuje asi uprotřed.

Mantis je dobře použitelný bugtracking a určitě má svoje uplatnění. Obzvlášť tam, kde není možné využívat některý jiný bugtracking. Podporuje současné vedení více projektů, obsahuje správu uživatelských práv uživatelů. Navíc je pro nás příjemné, že jdním z jazyků, které Mantis podporuje, je čeština. Jeho rozhraní je tak možné přepnout kompletně do češtiny.

A ještě link na stránky Mantisu:

 http://www.mantisbt.org/