Aby testování nebylo jen náhodným klikáním v aplikaci ve snaze najít, co je špatně, musí existovat nějaký pevně daný rámec, ve kterém se tester pohybuje. Tento rámec je vymezen takzvanou testovací dokumentací. Ta má za úkol vymezit a definovat všechny stránky testování. Od stanovení účelu a cíle testování, přes technické požadavky nutné pro provedení testů až po konkrétní činnosti, které tester v rámci testování musí provést.

Na pracovních pohovorech se testerů velice rádi ptají, zda mají zkušenosti s nástroji. Existuje celá paleta různých nástrojů, které se dají využít k testování. Automatizované testování nebo například zátěžové testy se bez nástrojů neobejdou. Exitují i nástroje usnadňující analýzu. Používají se i nástroje pro přípravu dat, nebo pro testování zdrojového kódu. Existuje zkrátka celá řada nástrojů použitelných pro testování. Přesto tester, který má zkušenosti pouze s manuálním testováním, má tendenci říct, že nikdy žádný nástroj nepoužíval. S jedním typem nástrojů by ale určitě zkušenost mít měl. Jde o Bugtrackingové nástroje.